Zdroj: Český statistický úřad

Statistika dat obyvatel ke stažení

   První zmínka o obci pochází z roku 1229, kdy osada Dříč (Drzieczie) přešla z rukou vladyky Czasty (Časty) do držení Opatovického kláštera. Jeho Benediktíni dali tehdy mýtit původně silně zalesněný kraj, aby měli pro rozrůstající se klášter peníze a veškeré potřeby.
    Další záznam o obci je z doby husitské, kdy se místní občané dne 25. června 1421 zúčastnili památečního tábora na Kunětické hoře, aby společně s celým okolím projevili sílu jako Husovi stoupenci. Po burcujícím projevu husitského kněze Ambrože vzali útokem Hradec Králové. Stejně tak napadli i klášter v Opatovicích, který byl pod velením Diviše Bořka z Miletína vypálen. V důsledku tohoto činu se tak stal roku 1433 pánem zboží pardubického se sídlem na Kunětické hoře. Po smrti Divišově Dříteč s celým panstvím padla do rukou jeho syna Soběslava, spolehlivého pomocníka Jiříka z Poděbrad, který se v roce 1464 sám stává majitelem zboží, jež po něm později převzali jeho synové. V té době se v oblasti hojně zakládaly rybníky, čímž se Jiříkovi synové po letech zadlužili a panství prodali v roce 1490 Vilému z Pernštejna, jehož rod si za sídlo zvolil pardubický zámek. V době rozkvětu se na celém území rozléhalo až 225 rybníků.
    Poměry se zhoršily po bitvě na Bílé Hoře. To dokazuje rok 1625, kdy zámecký hejtman svolaným konšelům sdělil, že všichni občané musí přestoupit na katolickou víru, kdo tak neučinil, byl přinucen. Roboty v této době stále přibývalo, byl zákaz opustit grunt. Vznikaly časté selské vzpoury a rebelie. Třicetiletá válka (1618-1648) přinesla velké utrpení. Osady kolem Pardubic byly pustošeny a vypalovány. Roku 1641 přezimovala ve Dřítči velká část císařského vojska, které museli zásobovat. Vše vyvrcholilo v roce 1645, kdy Pardubice byly vojskem švédského generála Torstensona téměř vypáleny a Kunětická hora rozvalena.
    Teprve v době josefínské nastává úleva a nevolnická robota se mění v roční poplatek. Zpracovaný přehled uvádí, že v této době neměla stavení, kterých bylo ve Dřítči 36, popisná čísla. V roce 1837 má obec již 51 čísel popisných s 337 obyvateli včetně dvou rodin židovských. Revoluční rok 1848 přinesl zrušení roboty. Tímto se roku 1850 představitelé osad rozloučili s posledním vrchním na zámku a veškeré řízení přejmulo pardubické hejtmanství. Lid se z toho však dlouho netěšil. V roce 1866 vypukla prusko-rakouská válka a naší obcí prošlo na 10 000 mužů utíkajícího rakouského vojska.
   V roce 1874 navštívil Dříteč i sám císař Josef I. s Alžbětou, stalo se tak při honbě na jelena. Na konci 19. století měla obec již 63 domů s 438 obyvateli.
  První světové války se účastnilo i mnoho občanů naší obce. Na počest padlým obětem byl postaven pomník Svobody, jako jeden z prvních tohoto druhu na pardubickém okrese. Stojí dodnes uprostřed vsi vedle hřbitova.
   Po druhé světové válce v roce 1945 se hodně obyvatel odstěhovalo na výzvu vlády do pohraničí. Počet obyvatel poklesl na 324 v roce 1952.
Velký rozkvět obce nastává na konci 20. století, kdy Dříteč začala nabývat dnešní podoby a rozměrů.

Kronika Obce ke stažení zde (PDF, 65MB)

Obecní znak

   Štít dělený; ve spodním zlatém poli modré břevno, v horním poli šikmo zlatý meč a přes něj kosmo položený zlatý klíč.

Obecní vlajka

   List podélně dělený červeno-zlato-modro-zlatý v poměru 3:1:1:1. V horním červeném pruhu při žerďové straně šikmo zlatý meč a přes něj kosmo položený zlatý klíč.

Zdůvodnění návrhu

   Červená barva v horním poli štítu symbolizuje přílabské naplaveniny úrodné červenozemě v okolí Dřítče. Zlatý meč a klíč jsou atributy sv. Petra a Pavla, patronů místního kostela, který je významnou historickou památkou a jeho farní funkce v minulých staletích spoludotvářela střediskový charakter obce. Modré břevno ve zlatém poli je symbolem řeky Labe, při jejímž břehu obec leží. Navržený prapor obce je odvozen od podoby navrženého znaku.

   V naší obci se nalézá pět drobných památek (čtyři kamenné kříže a památník padlým) a kostel sv. Petra a Pavla.

Kostel sv. Petra a Pavla

   Dřítečský kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336, je kamenný a má jednu lod'. Presbytář má půdorys nepravidelného pětiúhelníka zaklenutý klenbou s kamennými žebry. V místě, kde se sbíhají, je na kamenném svorníku vytesána tvář sv. Petra. Sakristie kostela je také gotická. Kostel byl upravovan již v r. 1699. Při opravě v roce 1864 byly uvnitř kostela nalezeny nástěnné malby zobrazující přijímání pod obojí. Dokazovaly, že kostel byl svého času utrakvistický a ne katolický. Bohužel oprava byla vedena v takovém duchu, že tyto staré malby byly zničeny.
Na pravé straně kostela ve Dřítči se nachází deska Václava Veverky (1790 až 1849), který je zde pochován, a který se svým bratrancem Františkem Veverkou vynalezl ruchadlo. Deska z bílého mramoru byla pořízena nákladem Hospodářského spolku pro okres Pardubický, Přeloučský a Holický a nese nápis: "Na tomto svatém poli odpočívá slavné paměti první zhotovitel ruchadla, rolník a kovář Václav Veverka....."

Kamenný kříž

   Kamenný kříž v centru obce byl vytvořen v roce 1884. Jedná se o monumentální dílo skládající se z dvoustupňového soklu, jednoduchého podstavce, dominantního profilovaného dříku s gotickým oknem s plastikou Panny Marie s Ježíškem. Vlastní kříž je jednoduchý, s plastikou Ježíše Krista. Nika gotického okna nese nápis: "Dědictví otců předejme s Láskou - 885 -1485 - 1985". Ve spodní části dříku je nápis: "Pojd'te ke mně kdož obtíženi jste a já vás občerstvím."

Kamenný kříž

   Vznik kamenného kříže není datován. Nalézá se 30m za Mariánskou ulicí, v jižní části obce, ve stínu mohutné lípy. Jedná se o osově sestavený pískovcový kříž, který se skládá ze soklu opracovaného do podoby skály, jednoduchého podstavce, hladkého dříku, který nese nápis: "Pochválen Pan Ježíš Kristus". Hlavice, která nese vlastní jednoduchý kříž bez zdobení je profilována.

Kamenný kříž

   Novogotický kamenný kříž se nalézá za obcí Dříteč, vlevo od komunikace Dříteč - Lukovna. Dílo pochází z r. 1874 a jedná se o osově sestavený kříž na jednoduchém podstavci. Na přední straně soklu je umístěn nápis: "Já jsem cesta i pravda života". Dřík kříže zdobí gotické okno. Vlastní kříž s plastikou Ježíše Krista je uložen na obecním úřadě.
Dílo je velmi těžce poškozeno. Dochovala se pouze torza jednotlivých partií. Zcela chybějí ramena a další části těla Ježíše Krista. Stávající části díla jsou porostlé řasami a lišejníky. Písmo je zvětralé a špatně čitelné. Statika kříže je ve zcela havarijním stavu. Po rozebrání bude nutno dílo kompletně rekonstruovat (mechanicky očistit a doplnit umělým kamenem chybějící části) a sesadit na nový betonový základ, který bude vytvořen v jeho blízkosti, na pozemku obce. V konečné fázi bude dílo hydrofobizováno.

Památník padlým

   Památník padlým je umístěn vlevo od kostela sv. Petra a Pavla, v centru obce. Pískovcové dílo bylo vybudováno na památku padlým spoluobčanův v první světové válce na náklady místních občanů, což dokládá text na spodním podstavci: "Zbudováno obětavostí a společnou prací občanů Dřítečských". Přídavné podstavcové kvádry nesou atributy vojáků. Vrchní podstavec je pravidelně svisle profilován, na dříku památky je v horní části umístěna plastika státního znaku, pod ním je umístěn nápis: "1914 - Světová válka - 1918, osvobozené vlasti, padlým bratřím a dobyvatelům naší samostatnosti". V dolní části dříků je vložena kamenná deska s plastikou T.G.Masaryka. Dílo je doplněno dekorativním řetězovým oplocením.

Kamenný kříž

   Kamenný kříž leží v severní části obce, vpravo od komunikace Dříteč - Újezd. Pískovcový kříž je dílem J. Doležala z Pardubic. Byl vytvořen na konci první světové války v roce 1918, nákladem občanů obce Dříteč, manželů Čihákových, Mrštíkových, Němcových, Pavlíčkových, Píšových, Pulpánových a Sirůčkových. Dílo se skládá ze soklu, dvoustupňového podstavce v jehož horní části je vytesán nápis: "Já jsem cesta, pravda i život", zdobeného dříku s plastikou Panny Marie s Ježíškem a vlastního hladce opracovaného kříže. Dílo je doplněno dekorativním oplocením.

   Obec Dříteč se nachází na levém břehu řeky Labe asi 8 km severně od města Pardubice a asi 11 km od města Hradec Králové. Naše obec se tedy nachází na strategickém místě, v těsné blízkosti od obou krajských měst, do kterých se lze autem dostat za cca 10 minut. Nedaleko (za obcí Bukovina nad Labem) je plánována výstavba rychlostní komunikace R35.

Zvětšit mapu

   Pouze asi 2,5 km od Dřítče můžeme nalézt přirozenou dominantu a symbol celého Pardubického kraje, Kunětickou horu. Nejen tento hrad, ale i celé okolí Kunětické hory je velmi oblíbeným cílem výletníků.

Do katastru obce zasahuje část přírodní památky Hrobická tůň. Staré Labské rameno, které tvoří toto chráněné území, představuje ukázku zbytku polabské krajiny s přirozenou faunou a florou. Na severním konci této přírodní památky se nachází památný strom - Dřítečský topol. Mohutný, starý topol černý, významný jako semenný strom původního polabského druhu.

Naše obec je členy těchto spolků:

• Sdružení obcí pod Kunětickou horou
• Svazek obcí pod Kunětickou horou
• MAS Region Kunětické hory
• Sdružení místních samospráv
• Spolek pro obnovu venkova
• Hradubická-Labská